Veletržní palác

Veletržní palác

Stavba ve stylu funkcionalismu, která vznikala v letech 1925 až 1928 podle projektu architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. Veletržní palác v Praze 7 byla ve své době největší funkcionalistická budova na světě a byla postavena za účelem konání Pražských vzorkových veletrhů. Jednotný pravoúhlý blok budovy má půdorys 140 x 80 m. Celkem je zde osm nadzemních pater a dvě patra v podzemí, výška budovy je 37 m. V budově jsou dvě velké dvorany – v jižní části je 15 m vysoká dvorana o ploše 80 x 40 m a v severní části je malá ochozová dvorana, která prochází všemi podlažími. V těchto prostorách se vystavovaly exponáty zejména těžkého strojírenského průmyslu.

Původně měl bý tento palác následován i dalšími, ale z finančních důvodů zůstal nakonec jako jediný. I tak ale uchvacoval nejen odbornou veřejnost svou velikostí a moderností.

Při otevření u příležitosti 10. výročí Československé republiky zde kromě veletržní expozice byla umístěna i Slovanská epopej, kterou Alfons Mucha daroval Praze.

K historii Veletržního paláce v této části Prahy 7 se ovšem váží i dvě události, které neslouží ke cti Prahy. Budova za to ale nemůže. Tou první bylo využití budovy v době nacistického Protektorátu Čechy a Morava, kdy byla budova používána jako shromaždiště Židů před transportem do koncentračních táborů z nedalekého nádraží Praha – Bubny do Terezína. Druhou smutnou událostí je datum 14.8.1974, kdy budovu, ve které tehdy sídlilo 6 významných podniků československého zahraničního obchodu, devastoval ohromný požár. Požár byl likvidován celých 6 dnů a při požáru došlo k mnoha okolnostem, které nějakým dílem přispěly k jeho velikosti – např. hasičské vozy nemohly přijet k jedné části paláce kvůli širokému výkopu ve Veletržní ulici, dále odběr vody pro hašení byl tak velký, že nedostačoval hašení a voda musela být tahána hadicemi až z Vltavy – hadice ale přejel a roztrhal projíždějící kamión, dále se dlouho nedařilo budovu odpojit od elektrického proudu a co hůř – také od plynu, takže zde dlouho docházelo i k hoření a výbuchům plynu, dále nebyly k dispozici požární plány budovy a mnoho dalších okolností. Požár ve své době způsobil rekordní škodu na majetku – 224 milionů Kčs. Oheň se zcela nekontrolovatelně šířil vnitřními dvoranami a byl tak prudký, že některé ohořelé papíry vyletující z požáru byly nalezeny až na druhém břehu Vltavy v Karlíně.

Proč muselo k požáru tohoto paláce dojít? Přestože se konaly každoroční pravidelné požární kontroly budovy a byly opakovaně nacházeny nedostatky, na které bylo upozorňováno, byla tato zjištění lehkomyslně přehlížena a oslyšena. V budově, která byla po válce upravena, aby mohla sloužit pro kancelářské potřeby šesti velkých podniků zahraničního obchodu (pro tento účel ovšem nebyla budova stavěna), byly pro vytvoření kanceláří používány dřevotřískové desky – hobry. Personál zde na vaření kávy používal malé propanbutanové vařiče a soukromé elektrické spotřebiče (pamatujete na "spirály"?), dále se v budově nacházely i různé neoznačené tlakové láhve, pochopitelně i enormní množství kancelářského papíru a dalších lehce hořlavých materiálů včetně např. kanystrů s pohonnými hmotami. V budově se nenacházela elektrická požární signalizace a nebylo instalováno stabilní hasící zařízení – resp. bylo vyřazeno z provozu. Zato se v budově v kancelářích dost kouřilo a lehkomyslnost kuřáků je někdy až zarážející. Dřevěný centrální výtah páter-noster měl své stropy doslova pokryty nedopalky cigaret, odazovanými papírky a jiným smetím. Je tedy otázkou, zda a kdy by došlo při všech těchto okolnostech k nějakému jinému podobnému problému.

Nějakou dobu po požáru se velmi vážně uvažovalo o demolici veletržního paláce, nakonec však bylo v roce 1976 rozhodnuto o jeho rekonstrukci a budovu získala Národní galerie v Praze. Rekonstrukce se odehrávala velmi pomalu a byla dokončena až v 90. letech 20. století.

Dnes je ve Veletržním paláci expozice českého výtvarného umění 20. a 21. století. Ve třech podlažích je na ploše cca 13.500 m2 více než 2000 exponátů. Obraz doby dokreslují také ukázky architektury, nábytku, uměleckého řemesla, módy, designu a scénografie. České umění je zde prezentováno v kvalitách, které je odlišují od světového a činí je tak jedinečným. Slavnostní otevření expozice Národní galerie se konalo 13. 12. 1995.

e-mail: info@jubileum.cz | telefon: +420 225 770 312 | mobil: +420 777 917 035
© 2018 Jubileum House - Všechna práva vyhrazena
Vytvořila společnost Nový Web s.r.o.