Pražská tržnice

Pražská tržnice:

F.A. Borovský, 1890:
"Důležitá a velká budoucnosť kyne Holešovicům-Bubnům zvláště od spoiení jejich s Prahou. Spojení toto stalo se skutkem zákonem zemským ze dne 18.listopadu r. 1884. a provedeno 12.prosince téhož roku. – Na rozsáhlé prostoře mezi sedmou čtvrtí Pražskou a řekou Vltavou, jako na místě zajisté nejpříhodnějším, zřízeny býti mají ústřední jatky pro Prahu a obce předměstské i veliký přístav se skladišti. Doufejme, že ve prospěchu nejen Prahy, nýbrž i obcí sousedních, ba celé vlasti zamýšlené tyto podniky přes veškeré překážky, jež jsou jim v cestě, brzy provedeny budou.

Jen společnou prací a obětováním zájmů jednotlivých pro dobro obecné dospějeme k ideálu nás všech, v jichž prsou bije vřelé srdce české, k veliké, bohaté, mocné, slovanské Praze!"

Tolik F.A. Borovský v knize z konce 19. století.

Historie pražské Holešovické tržnice se tedy začala odvíjet na konci 19 století, kdy jsou na území dnešní Prahy 7 otevřeny dne 1.7.1895 Ústřední jatky hlavního města Prahy a zároveň byla postupně uzavírána všechna menší soukromá jateční místa v Praze a na jejích předměstích a to z důvodu finanční kontroly a hygienické kontroly tehdejších úřadů. Šlo o velmi komplexní zařízení s moderními technologiemi a zároveň zajímavé a rozsáhlé architektonické dílo. Ústřední jatky byly na tehdejší dobu skutečně moderní. Do areálu s touto dodnes dobře zachovalou industriální architekturou vedly tři samostatné železniční vlečky z nedalekého nádraží Praha – Bubny. Zvířata zde byla při příjezdu kontrolována veterináři, ustájena a poté znovu prodána na zdejším dobytčím trhu a nebo samozřejmě zde šla také na porážku a zpracování. Součástí areálu byly též chladírny, laboratoř, kanceláře Dobytčí a masné pokladny a Řeznicko-uzenářské banky, prodejna masa z výseku, restaurace, jateční burza, pošta, telefon, telegraf a pracovna finančního úředníka. Ústřední jatky a dobytčí trh měly od samého počátku také svůj vlastní vodovod a kanalizaci.

Při výběru lokality se bralo v úvahu, že by měla být mimo město, po směru větrů (které vanou nejčastěji ze západu na východ), aby se zvláště ve vedrech zamezilo případnému neblahému zápachu v centru; požadovala se též blízkost řeky a železničního nádraží. Z tohoto hlediska se jako ideální jevily Holešovice, protože splňovaly všechny potřebné transportní, logistické i hygienické předpoklady. Plány se nezměnily ani poté, co byly v roce 1884 připojeny k hlavnímu městu a byly prohlášeny sedmým pražským obvodem.

Rozsáhlý areál pražské tržnice je obdélníkové město ve městě, jehož delší strany, z jihu ohraničené Bubenským nábřežím a ze severu Jateční ulicí, měří čtyři sta padesát metrů, kratší pak dvě stě padesát, přičemž na východě se souběžně s tržniční zdí ubírá ulice Komunardů a na západě Argentinská.

Za zdí, jež areál obklopuje, stojí v několika řadách dlouhé haly z typického režného zdiva, uvnitř často s litinovými sloupy podpírajícími železné konstrukce krovů. Mohutné ocelové střešní konstrukce budov jsou dílem továrny Českomoravská - Kolben - Daněk.

Budovy v secesním či novorenesančním stylu patří k ojedinělým příkladům zachovalé industriální architektury i v evropském měřítku. Hlavní vchod do jatek je ozdoben dvěma alegorickými skupinami na mohutných zděných pilířích vytesaných z kamene, jejichž autory jsou akademický sochař Schnirch (autor výzdoby Národního divadla a plastik Národního muzea) a Čeněk Vosmík.

V roce 1993 byla pražská tržnice prohlášena nemovitou kulturní památkou. Tento status by měl zaručit, aby ani v jednadvacátém století nepřišla o své určující rysy.

Čísla z roku 1929, kdy bylo prostřednictvím banky proplaceno 73 miliónů kilogramů masa a 85 miliónů kilogramů živého dobytka v ceně 1 870 000 000 Kčs dokládají, že maso v této době lidem hodně chutnalo. Tehdy také na jatkách pracovalo na tisíc pět set zaměstnanců.

Dnes areál v Praze 7 prochází postupnou rekonstrukcí a najdete zde kupříkladu poštu, vodárnu, lékárnu, stovku obchodů, restaurace, cukrárnu, ale také třeba prodejnu nábytku, koberců, zahradní techniky, největší obchod s počítači a elektronikou, automobilovou myčku, muzikálové divadlo nebo nevěstinec.

e-mail: info@jubileum.cz | telefon: +420 225 770 312 | mobil: +420 777 917 035
© 2018 Jubileum House - Všechna práva vyhrazena
Vytvořila společnost Nový Web s.r.o.