PRAHA 7 - PORTÁLY A ZAJÍMAVOSTI

... věděli jste, že Praha 7 má svou webovou televizi? Podívejte se na některé reportáže zde.

Příroda v Praze 7:

Technika a architektura:

  • Průmyslový palác
    Průmyslový palác je dominantní stavba pražského Výstaviště. Palác byl postaven v průběhu pěti měsíců v roce 1891, kdy se zde konala Zemská jubilejní výstava. Dílo architekta Bedřicha Münzbergera je postaveno v secesním stylu a jde o jednu z prvních staveb využívající železné montované konstrukce. U příležitosti konání zmíněné výstavy vznikly další dvě pražské dominanty – Petřínská rozhledna a Hanavský pavilon, který byl po skončení výstavy rozmontován a znovu postaven na Letenské pláni v Praze 7. (O Hanavském pavilonu nalezněte později povídání jinde na našich stránkách a nebo můžete hned využít tento odkaz.)
    O Průmyslovém paláci více zde.
  • Planetárium Praha
    Planetárium je umístěno v Královské oboře přibližně 250 m od hlavního vchodu do areálu Výstaviště. Promítací plochu tvoří kopule sálu, která napodobuje pomyslnou nebeskou klenbu. Nejvyšší bod kopule je 15 metrů nad podlahou, její celková plocha činí 843 metrů čtverečních. Jedná se tak o největší projekční plochu v České republice. Jen pro srovnání: promítací plocha kina IMAX v Praze, která je největším promítacím plátnem v České republice, má "pouhých" 500m2. Planetárium v Praze 7 s průměrem kopule 23 m patří mezi největší na světě. Pouze několik planetárii v Asii a USA má kopuli o průměru 26 metrů. ...více o Planetáriu Praha zde.
  • Rudolfova štola
    Památkou evropského významu, starou více než 400 let je Rudolfova štola. Přívádí vodu z levého nábřeží Vltavy od Helmovského jezu na nábřeží Edvarda Beneše pod Letnou až do Stromovky. Sloužila k přivádění vody do rybníků v Královské oboře a vznikla v letech 1584 – 1593. Její délka je 1102 m, šířka 0,7–1,0 m, výška běžně 2–3 m. Dílo využívá velkého spádu Vltavy, díky čemuž se voda do rybníků nemusela čerpat, ale tekla samospádem. Obtížnou stavbu prováděli nejlepší kutnohorští havíři. Pro urychlení prací při hloubení štoly bylo z povrchu na Letné raženo 5 šachet v hloubce od 22 do 49 m a ze dna šachet pak horníci razili tunel oběma směry proti sobě. Každá šachta měla na povrchu přístřešek s rumpálem na vyzvednutí narubané horniny a na dopravu horníků. V horní třetině každé šachty byla malá odbočující větrací chodbička, v níž hořel oheň, aby horký vzduch stoupal nahoru a dolů mohl klesat čerstvý vzduch z povrchu. ...více zde.

  • Národní technické muzeum
    Okolnosti samotného vzniku Národního technického muzea jsou stejně zajímavé jako sbírky, které se v jeho budově dnes nacházejí. Prvopočátek je možné hledat v souvislosti se založením podnikatelské organizace Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách a to již v roce 1833.
    Vznikla postupně sbírka různých strojů a přístrojů, která sloužila především vzdělávacím účelům. První veřejně přístupné muzeum vytvořil cestovatel Vojta Náprstek ze strojů dovezených z USA a Velké Británie, a kterými chtěl podnítit inspiraci domácích výrobců.
    V době konání Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 v Praze 7 se objevily snahy ponechat část exponátů ve stálých expozicích, ale zůstalo jen u snah. Situace se mění počátkem 20 století, kdy ve Vídni vzniká technické muzeum a tato okolnost plány na vznik technického muzea v Praze urychluje. 5.července 1908 probíhá zakládací schůze spolku Technické muzeum Království českého. ...více zde.
  • Veletržní palác
    Stavba ve stylu funkcionalismu, která vznikala v letech 1925 až 1928 podle projektu architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. Veletržní palác v Praze 7 byla ve své době největší funkcionalistická budova na světě a byla postavena za účelem konání Pražských vzorkových veletrhů. Jednotný pravoúhlý blok budovy má půdorys 140 x 80 m. Celkem je zde osm nadzemních pater a dvě patra v podzemí, výška budovy je 37 m. V budově jsou dvě velké dvorany – v jižní části je 15 m vysoká dvorana o ploše 80 x 40 m a v severní části je malá ochozová dvorana, která prochází všemi podlažími. V těchto prostorách se vystavovaly exponáty zejména těžkého strojírenského průmyslu.
    Původně měl bý tento palác následován i dalšími, ale z finančních důvodů zůstal nakonec jako jediný. I tak ale uchvacoval nejen odbornou veřejnost svou velikostí a moderností.
    Při otevření u příležitosti 10. výročí Československé republiky zde kromě veletržní expozice byla umístěna i Slovanská epopej, kterou Alfons Mucha daroval Praze.
    Více o Veletržním paláci zde.
  • Lapidárium
    Název „lapidárium“, odvozený od latinského pojmenování kamene („lapis“, 2. pád „lapidis“), se vžil v novější době jako označení pro sbírky kamenných soch a architektonických fragmentů středověkého i novověkého původu. Nejběžnějším důvodem pro vznik lapidárií byly rekonstrukce gotických katedrál, probíhající v mnoha případech od 19. století. Poškozené originální architektonické články a skulptury, vyměňované při těchto opravách, esteticky a historicky i přes své poškození stále cenné, byly často ukládány do interiérů, aby byly chráněny před další zkázou.

    Lapidárium Národního muzea v Praze má sice také fragmenty z pražské katedrály, ale to je jen malá část jeho sbírek, jejichž skladba je mnohem bohatší. V dnešní podobě sestává kolekce Lapidária Národního muzea asi ze dvou tisíc sbírkových předmětů, z nichž přes čtyři sta nejlepších kusů je vystaveno, zatímco ostatní jsou uloženy v depozitářích. Obecně lze říci, že jde o doklady kamenického řemesla a sochařských prací v kameni z českých zemí, zejména však z Prahy, v časovém rozsahu od 11. až do 19. století, výjimečně i z počátku 20. století. Doplňkem sbírky Lapidária jsou i tři bronzové plastiky: Františka I., maršála Radeckého a Františka Josefa I. Ve dvou největších sálech dokreslují atmosféru historických sbírek také gotické, renesanční a barokní trámové stropy pocházející ze zbořených pražských budov.
    Více o Lapidáriu čtěte zde.
  • Pražská tržnice - dříve Ústřední jatky hlavního města Prahy. Věděli jste, že jatky zde fungovaly od roku 1895 až do roku 1983?
    F.A. Borovský, 1890:
    "Důležitá a velká budoucnosť kyne Holešovicům-Bubnům zvláště od spoiení jejich s Prahou. Spojení toto stalo se skutkem zákonem zemským ze dne 18.listopadu r. 1884. a provedeno 12.prosince téhož roku. – Na rozsáhlé prostoře mezi sedmou čtvrtí Pražskou a řekou Vltavou, jako na místě zajisté nejpříhodnějším, zřízeny býti mají ústřední jatky pro Prahu a obce předměstské i veliký přístav se skladišti. Doufejme, že ve prospěchu nejen Prahy, nýbrž i obcí sousedních, ba celé vlasti zamýšlené tyto podniky přes veškeré překážky, jež jsou jim v cestě, brzy provedeny budou.
    Jen společnou prací a obětováním zájmů jednotlivých pro dobro obecné dospějeme k ideálu nás všech, v jichž prsou bije vřelé srdce české, k veliké, bohaté, mocné, slovanské Praze!"
    Tolik F.A. Borovský v knize z konce 19. století. Více o pražské tržnici zde.
  • Vodní elektrárna Štvanice
    Na začátku 20 století v letech 1903 až 1914 byla vybudována na špici ostrova Štvanice vodní elektrárna o výkonu 1,42 MW. Ve stejné době byla nedaleko budována ještě druhá vodní elektrárna a to nedaleko dnes již neexistujícího nádraží Těšnov, jehož krásná budova musela být odstřelena kvůli stavbě severojižní magistrály. Vodní elektrárna Těšnov, do které voda byla přiváděna potrubím, byla zrušena v roce 1929, kdy bylo celé rameno Rohanského kanálu, kam ústil odtok, zasypáno. Elektrárna na Štvanici byla poslední vodní elektrárnou na Vltavě a to až do roku 1973. Tehdy byla elektrárna pro celkové opotřebení odstavena a vtoky byly zabetonovány.
    Při konstrukci elektrárny bylo využito čtyřmetrové převýšení Helmovského jezu a v elektrárně pracovaly 3 Francisovy turbíny resp. se jednalo o třístupňovou Francisovu turbínu vyrobenou u firmy Kolben & Daněk. ...více zde.
  • Hanavský pavilon
    Hanavský pavilon, který dnes stojí na okraji Prahy 7 na Letenské pláni byl jedním z vystavovaných exponátů na Zemské jubilejní výstavě, která se konala nedaleko – v Praze 7 Holešovicích v roce 1891 a to přesně po 100 letech od první průmyslové výstavy v Praze. Hanavský pavilon představoval umění a technologické dovednosti více než 700 dělníků Knížecích hanavských železáren komárovských, které patřily Vilému, knížeti z Hanavy. Pavilon byl postaven podle návrhu architekta Otty Hiesera za stavebního dozoru architekta Františka Červenky. Budova byla postavena v bohatém holandském barokovém slohu a to z litého železa, betonu, zdiva a skla. ...více zde.

  • Kostel sv. Klimenta v Bubnech
    - nejstarší dochovaná sakrální architektura Městské části Praha 7. Připomínán je již roku 1234. Původně románský kostel byl již před koncem 13. století tak sešlý a malý, že osadníci sami si jej svým nákladem přestavěli a rozšířili. O této přestavbě svědčí i list královny Elišky z roku 1311. Přestavba byla v gotickém stylu. Poté historie na mnoho let mlčí. Následně je známo, že kostel v roce 1603 vyhořel a v letech 1659 – 1677 byl péčí Maxmiliána Valentina hraběte Martinice znovu vybudován v raně barokním stylu při zachování některých původních gotických prvků. Především se dochoval presbytář se sakristií, lomená gotická okna v ose presbytáře a portál. ... více zde.

  • Kostel sv. Antonína Paduánského
    - pseudogotická stavba z roku 1908 je dominantou Holešovic a dvouvěžové průčelí chrámu uzavírá z východu Strossmayerovo náměstí. Chrám je trojlodní o délce 51 m, s výškou lodí 21 m, s dvěma věžemi vysokými 58 m, s hroty 63 m. Pozemek pro kostel věnoval Josef Richter, majitel statku v Bubnech.
    Základní kámen byl položen a vysvěcen v roce 1908 a začaly i stavební práce, které ale byly brzy přerušeny pro nedostatek financí. Kostel byl nakonec dokončen a vysvěcen v roce 1914. Průčelí chrámu sv. Antonína je vyzdobeno sochami světců, které vytvořil sochař S. Zálešák: sv. Antonína - patrona kostela, sv. Cyrila a Metoděje. Později byly připojeny sochy sv. Václava a sv. Ludmily od sochaře Přítele. ...více zde.

  • Trojský zámek
    - Jeden z nejkrásnějších barokních zámků v Čechách a nejstarší zámek na území dnešní Prahy se nachází v rezidenční části Prahy 7 – v Tróji. Byl založený Václavem Vojtěchem ze Šternberka roku 1679. Architektem byl Jean Baptiste Mathey, který se nechal inspirovat stavbami římských příměstských vil. Objektu dominuje velký sál s bohatou freskovou výzdobou. Z vnějšku je potom dominantou velkolepé dvojramenné schodiště vyzdobené sochami znázorňující souboj Titánů s antickými bohy. Renovace Trojského zámku včetně jeho krásných zahrad proběhla v letech 1977 - 1989. ...více zde.
e-mail: info@jubileum.cz | telefon: +420 225 770 312 | mobil: +420 777 917 035
© 2018 Jubileum House - Všechna práva vyhrazena
Vytvořila společnost Nový Web s.r.o.