Lapidárium

Lapidárium

Název „lapidárium“, odvozený od latinského pojmenování kamene („lapis“, 2. pád „lapidis“), se vžil v novější době jako označení pro sbírky kamenných soch a architektonických fragmentů středověkého i novověkého původu. Nejběžnějším důvodem pro vznik lapidárií byly rekonstrukce gotických katedrál, probíhající v mnoha případech od 19. století. Poškozené originální architektonické články a skulptury, vyměňované při těchto opravách, esteticky a historicky i přes své poškození stále cenné, byly často ukládány do interiérů, aby byly chráněny před další zkázou.

Lapidárium Národního muzea v Praze má sice také fragmenty z pražské katedrály, ale to je jen malá část jeho sbírek, jejichž skladba je mnohem bohatší. V dnešní podobě sestává kolekce Lapidária Národního muzea asi ze dvou tisíc sbírkových předmětů, z nichž přes čtyři sta nejlepších kusů je vystaveno, zatímco ostatní jsou uloženy v depozitářích. Obecně lze říci, že jde o doklady kamenického řemesla a sochařských prací v kameni z českých zemí, zejména však z Prahy, v časovém rozsahu od 11. až do 19. století, výjimečně i z počátku 20. století. Doplňkem sbírky Lapidária jsou i tři bronzové plastiky: Františka I., maršála Radeckého a Františka Josefa I. Ve dvou největších sálech dokreslují atmosféru historických sbírek také gotické, renesanční a barokní trámové stropy pocházející ze zbořených pražských budov.

Lapidárium na pražském Výstavišti postavil jako sezonní provizorium pražský architekt Antonín Wiehl pro Zemskou jubilejní výstavu 1891. Stavitelem novorenesanční budovy byl stavitel Quido Bělský. Z tehdejších exponátů zde zůstaly jen ty nejstarší - hliněné dlaždice z Vyšehradu. Základ dnešního lapidária byl shromážděn roku 1898 při významné Výstavě architektury a inženýrství. Pro tuto výstavu byl v barokizujícím secesním stylu pavilon dostavěn a přestavěn architektem Antonínem Hrubým. K exponátům této výstavy přibývaly další, zejména z domů zbořených za asanace staré Prahy na přelomu století. Tak byla v roce 1905 otevřena pro veřejnost stálá expozice Lapidária. Zasloužil se o to především Jan Koula a Václav Fabián.

Součástí expozice byl tehdy i Langweilův model Prahy, který Národní muzeum později věnovalo městu. Po první světové válce, během níž bylo Lapidárium uzavřeno, hrozilo, že Národní muzeum bude muset budovu Lapidária uvolnit. Nakonec však došlo k její opravě a k reinstalaci sbírek a prostory Lapidária mohly být v roce 1932 opět zpřístupněny veřejnosti. Za druhé světové války byly sbírky ohroženy leteckými nálety na Prahu, a tak byly rozvezeny na bezpečnější místa. Nejrozměrnější objekty byly zasypány pískem. Po namáhavém obnovení instalace bylo Lapidárium slavnostně otevřeno pro veřejnost již potřetí v roce 1954. V roce 1967 byla budova pro havarijní stav, zejména pro zatékání vody, znovu uzavřena a opět hrozilo vystěhování sbírky. Nakonec byl v letech 1987 - 93 objekt rekonstruován a sbírka znovu instalována, aby byla v roce 1993 počtvrté slavnostně otevřena pro návštěvníky.

Expozice Lapidária Národního muzea, nazvaná "Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století", seznamuje návštěvníka v úvodních vitrínách se způsobem těžby, s užitím a zpracováním hornin využívaných pro kamenosochařské práce a s péčí o poškozené kamenné artefakty.

V dalších sálech jsou prezentovány v chronologickém sledu od konce 11. do konce 19. století památky pocházející z rukou obyčejných i vynikajících kameníků a průměrných i nejlepších sochařů. Nalezneme tu architektonické články prosté i náročně zdobené, jako sloupky, okna, portály, svorníky, klenáky, chrliče, fiály, konzoly, baldachýny, dále ryté i reliéfní náhrobky, vodní nádrže a kašny i fontány, pamětní desky, reliéfy, zahradní vázy a sochy, sousoší a pomníky atd.

K nejcennějším exponátům patří fragmenty z krypt Svatovítské a Svatojiřské baziliky na Pražském hradě, Braunovy a Brokofovy sochy z Karlova mostu, Bendlova jezdecká socha sv. Václava z Václavského nám. Pozoruhodné jsou i dva z nejstarších pražských bronzových pomníků, oslavujících císaře Františka I. a maršála Radeckého, práce bratrů Maxů.

V roce 1997 bylo Lapidárium v mezinárodní soutěži zařazeno mezi 10 nejkrásnějších muzejních expozic v Evropě.

e-mail: info@jubileum.cz | telefon: +420 225 770 312 | mobil: +420 777 917 035
© 2018 Jubileum House - Všechna práva vyhrazena
Vytvořila společnost Nový Web s.r.o.